Minerální látky: Jaké známe a co jsou zač?
Lidské tělo potřebuje ke svému chodu základní živiny, které mu dodávají energii – sacharidy, tuky a bílkoviny. Zároveň jsou pro něj ale nezbytné i takzvané mikroživiny, které nemají žádnou energetickou hodnotu, ale mají důležitý význam pro stovky procesů uvnitř organizmu. Řadíme mezi ně vitaminy, o kterých jsme psali v naší vitaminové abecedě, enzymy a minerální látky, o kterých si povíme v tomto článku.
Minerální látky lidský organizmus nutně potřebuje, mají význam pro růst a tvorbu tkání, podílejí se na metabolismu neboli zpracování a přeměně živin, stejně tak i na vedení nervových vzruchů, jsou součástí mnoha biochemických procesů. A organizmus si je přitom nedokáže sám vytvořit. Je tedy třeba přijímat je stravou a pitím nebo doplňky stravy v případě potřeby. Minerální látky dělíme z hlediska jejich množství potřebného v lidském těle (makroelementy, mikroelementy a stopové prvky), nebo z pohledu jejich přínosu a potřeby (nezbytné, přínosné, neutrální a toxické).
Minerální látky: Kde se berou?
V lidském těle tvoří minerální látky zhruba 4 procenta celkové hmotnosti a přes 80 procent tohoto množství je obsaženo v kostech. Nejde však jen čistě o množství, důležitý je i vzájemný poměr některých z nich. I proto dochází k nedostatku minerálních látek v organizmu, a také proto najdete v doplňcích stravy různé vyvážené kombinace např. Vápník-Hořčík-Zinek
Hlavním zdrojem minerálních látek je ovoce a zelenina. Na rozdíl od vitaminů jsou minerální látky při vaření stabilní, jen může dojít k vylouhování do vody, které může znamenat jejich ztrátu. A když je řeč o vitaminech, pak je třeba zmínit, že na rozdíl od nich se minerální látky vyskytují vždy v nějaké sloučenině, tedy ne jako samostatné prvky. A právě na povaze sloučeniny závisí i míra jejich vstřebávání.
Dělení minerálních látkách
Už byla řeč o tom, že minerální látky můžeme dělit dvěma způsoby. Tím základním je rozdělení minerálních látek podle toho, kolik jich člověk potřebuje. Je-li toto množství větší než 100 mg za den, pak hovoříme o makroelementech (elektrolyty), je-li nižší než 100 mg za den, pak se jedná o mikroelementy. Poslední skupinu tvoří stopové prvky, jejichž množství je udávané v mikrogramech. Které minerální látky řadíme kam?
* Makroelementy – vápník, fosfor, hořčík, draslík, sodík, chlor, síra
* Mikroelementy – železo, zinek, měď, jód, mangan, chróm, selen, molybden, fluor, kobalt
* Stopové prvky – křemík, vanad, nikl, bor, cín, kadmium, hliník, bór, arsen
Některé z těchto minerálních látek je potřeba v určitém množství přijímat každý den (a jsou samozřejěm součástí doplňků stravy), jiných je lepší se vyvarovat ve větších dávkách (a v doplňcích stravy je nenajdete). A tím se dostáváme k druhému dělení minerálních látek:
* Esenciální neboli nezbytné – látky důležité pro biologické funkce (například hořčík, sodík, draslík, vápník, chlor, železo a další).
* Biogenní neboli prospěšné – například bór, vanad, cín.
* Neutrální – třeba brom, lithium.
* Abiogenní neboli toxické – typicky těžké kovy a radioaktivní látky (například arsen, kadmium, olovo, rtuť).
Chcete-li doplňovat příjem minerálních látek doplňky stravy, můžete využít našeho e-shopu a nakupovat přímo u českého výrobce.